Odborná výměna zkušeností se Saskou správou přehrad (LTV) u poldru Friedrichswalde-Ottendorf
V rámci projektu BIBOB se dne 16. 4. 2026 uskutečnila místní prohlídka protipovodňové retenční nádrže (HRB) Friedrichswalde-Ottendorf. Společně se zástupci Saské správy přehrad (Landestalsperrenverwaltung Sachsen – LTV) – panem Amanim (vedoucím oddělení přehrad provozu Horní Polabí) a panem Hinzem (hrázným přehrady Gottleuba) – byly projednány dopady lokální bobří populace na vodohospodářskou infrastrukturu.

Hydraulické výzvy způsobené naplaveninami
Nádrž Friedrichswalde-Ottendorf má díky přítoku řeky Bahre poměrně velké zdrojové povodí. Svaz pro péči o krajinu Saské Švýcarsko – Východní Krušné hory (Landschaftspflegeverband Sächsische Schweiz-Osterzgebirge) napočítal při svém posledním monitoringu celkem 13 bobřích hrází nad koncem vzdutí nádrže. Z pohledu LTV z toho vyplývají specifická provozní rizika:
- Transport naplavenin z poničených bobřích hrází: Povodňové události mohou vést k tomu, že bobří hráze neodolají hydraulickému zatížení a dojde k jejich částečnému zničení. Uvolněné větve jsou pak unášeny jako plovoucí naplaveniny směrem k výpusti hráze a mohou potenciálně způsobit škody.
- Zanášení česlí: V této souvislosti jsou kritické zejména menší nebo často se opakující povodňové scénáře. Protože v těchto případech ještě nedochází k úplnému zaplavení (přepadu), nefunguje tlakový odtok přes předběžné odlehčení. Naplaveniny na hladině tak mohou zablokovat norné stěny a česle před výpustí a významně omezit standardní odtok z nádrže.
Stabilita a operativní opatření
Dalším tématem diskuse byla hrabací aktivita bobrů. Dřívější aktivity v retenční nádrži se soustředily na vytváření dutin v břehových zónách. Ty představují potenciální nebezpečí v několika ohledech:
- Bezpečnost práce: Riziko propadnutí terénu pro zaměstnance LTV při údržbě a kontrolních obchůzkách.
- Nebezpečí eroze: Zvýšené riziko nestability břehů při zaplavení (zejména během povodní).
Návrhy řešení a inovativní metody detekce
Během diskuse byly projednány různé strategie pro minimalizaci rizik. Jedním z technických přístupů by mohlo být mechanické zajištění bobřích hrází (např. pomocí drátěných sítí nebo dřevěných kůlů), aby se zvýšila jejich stabilita a snížilo se množství naplavenin při povodních.
Kromě toho se v rámci projektu BIBOB sleduje detekce makrodutin pomocí infračerveného měření. Vhodnost této metody pro včasnou identifikaci bobřích nor v břehových oblastech nádrže byla testována již koncem března. Během setkání se hovořilo o pokračování těchto měření.
Výhled
Na závěr setkání obě strany potvrdily zájem o pokračující výměnu informací. Úzký kontakt s LTV a dalšími místními úřady v projektové oblasti je nezbytný pro uvedení hydrologického potenciálu bobřích sídel do souladu s bezpečnostními požadavky kritické vodohospodářské infrastruktury.





