Rekultivace důlního dědictví v podmínkách změny klimatu

Silné deště uvolňují znečišťující látky ze starých důlních hald. Období sucha zvyšují jejich koncentrace ve vodních tocích. Ekologickou zátěž umocňují klimatické změny. Těmito dlouhodobými dopady historické těžby v Krušných horách se zabývá výzkumný projekt MiReCC – Rekultivace důlního dědictví v podmínkách změny klimatu. Cílem projektu MiReCC je vyvinout udržitelná řešení pro rekultivaci kontaminovaných důlních ploch, která překračují rámec konvenčních metod. Za tímto účelem vzniká společná německo-česká databáze s klimatickými, geochemickými a mikrobiologickými údaji z Krušných hor, na jejímž základě budou vyvinuty modely, které pomohou objasnit nejistoty ohledně vodní bilance a rekultivace v podmínkách klimatické změny. Souběžně s tím vzniká pasivní mokřad, ve kterém se za reálných podmínek testují přístupy jako bioremediace, pasivní filtrace a fytoremediace. Výsledky umožňují odhad rizika úniku škodlivin do životního prostředí a tvoří základ pro konkrétní doporučení postupu. Zkoumány jsou vybrané lokality na německé a české straně Krušných hor, vědecký základ poskytne přeshraniční sběr dat, modelování a pilotní pokusy. Získané poznatky budou využity k vytvoření společné strategie budoucí správy a snižování rizik v lokalitách s pozůstatky po historické těžbě.

V rámci projektu MiReCC proběhlo dne 20. 5. 2026 vzorkování důlních vod na čtyřech německých lokalitách a odběr vody z odkaliště Stannum v Horním Slavkově. Odebrané vzorky byly podrobeny chemické a mikrobiologické analýze. Chemické analýzy prokázaly nadlimitní koncentrace alkalických kovů, kovů alkalických zemin, železa, zinku a manganu.

Pro mikrobiologické analýzy byly vzorky vod na místě filtrovány. Získaný materiál byl využit jak k určení složení bakteriálních společenstev, tak k izolaci potenciálně tolerantních bakteriálních kmenů. Bakteriální suspenze byly inokulovány na agarová i tekutá média a inkubována v aerobních i anaerobních podmínkách. Kultury sloužily k izolaci DNA a následnému Sangerovu sekvenování za účelem identifikace bakteriálních izolátů. Současně byly získané kultury podrobeny stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC) vybraných kovů, zejména zinku, manganu a mědi. Cílem těchto aktivit je vytvoření bakteriální kultury tolerantní vůči zvýšeným koncentracím kovů, která bude využitelná pro inokulaci biogenního substrátu v navrhovaném čisticím systému. Koncem měsíce června proběhl detailní hydrologický monitoring krušnohorských povrchových vod a důlních vývěrů pod záštitou výzkumné skupiny z ČGS.

V rámci sběru historických dat jsme dne 15. 6. 2026 navštívili archiv státního podniku DIAMO v Příbrami. Získaná data budou digitalizována a následně vložena do projektové databáze.

První prezentace projektu také proběhla na 20. radiochemické konferenci RadChem v Mariánských Lázních, kde byla diskutována data o bakterii Comamonas, která poukazují na její bioremediační potenciál v lokalitách zatížených historickou těžbou těžkých kovů a uranu. Současně byly představeny možnosti diagnostiky mikrobiálních společenstev v důlních vodách pomocí molekulárně-genetických metod.

Pokračují také přípravy workshopu, který proběhne v říjnu 2026 pod záštitou Technické univerzity v Liberci na Krajském úřadě Karlovarského kraje. Byli osloveni projektoví partneři i zástupci místní samosprávy Karlovarského kraje. Současně pracujeme na vytvoření projektového loga, banneru a informačních letáků. První verze data management plánu je hotova.