Důlní vody, klimatická změna a přírodní technologie. Projekt MiReCC spojil odborníky v Karlových Varech

Krušné hory mají společnou hornickou historii a také ekologické zátěže, které nekončí na státní hranici. Ze starých důlních odvalů se mohou uvolňovat kovy a další znečišťující látky. Intenzivní deště mohou jejich vyplavování urychlovat, zatímco období sucha mohou zvyšovat jejich koncentrace ve vodách. Právě tyto souvislosti zkoumáme v projektu MiReCC společně s Českou geologickou službou a saskou společností G.E.O.S. Ingenieurgesellschaft mbH.

„Naším cílem je porozumět tomu, jak klimatická změna ovlivňuje šíření znečištění z bývalých důlních lokalit. Propojujeme proto výzkum vody, mikroorganismů a geologických podmínek s praktickým ověřováním možností čištění,“ vysvětluje hlavní řešitelka projektu Veronika Hlaváčková z CXI TUL.

Přírodní procesy jako součást řešení

Významnou část konference jsme věnovali pasivnímu čištění důlních vod, při kterém se využívají přírodní chemické a biologické procesy. Eberhard Janneck ze společnosti G.E.O.S. představil možnosti těchto technologií v Krušných horách. Pasivní čištění může být vhodné zejména pro lokality, kde by provoz konvenčních technologií byl náročný. „Klíčové je zvolit postup odpovídající složení vody a místním podmínkám,“ říká Janneck.

Alena Ševců z CXI TUL navázala zkušenostmi s umělým mokřadem v Hájku v Podkrušnohoří, kde technologie vyvinutá v projektu LIFEPOPWAT slouží k odstraňování organochlorovaných látek z kontaminované vody.

Další příspěvky se zaměřily na mikroorganismy a jejich úlohu při čištění důlních vod. Vira Velianyk představila výzkum mikrobiálních společenstev v bývalém dole na zlato a měď a Veronika Hlaváčková možnosti využití bakterie Thiomonas sp. ke snížení toxicity arsenu.

Druhá část odborného programu se zaměřila na vliv klimatické změny. Její dopady na vodní režim závisí také na geologických podmínkách konkrétní lokality. Proto je důležité kombinovat dlouhodobá měření s podrobnou znalostí jednotlivých území. René Kahnt ze společnosti G.E.O.S. se věnoval vodní bilanci důlních odvalů a jejím dopadům na sanace. Anna Lamačová z České geologické služby představila změny vydatnosti pramenů v různých hydrogeologických podmínkách a Jakub Hruška aktuální odběry kyselých důlních výpustí v Krušných horách.

Z konference do Horního Slavkova

Druhý den konference patřil odborné exkurzi do Horního Slavkova, kde v rámci MiReCC připravujeme pilotní systém přírodě blízkého čištění důlních vod. Zařízení kombinuje úpravu kyselosti vody pomocí travertinu, působení mikroorganismů a následné dočištění pomocí rostlin. Cílem experimentu je ověřit účinnost jednotlivých postupů při zachycování kovů a dalších znečišťujících látek.

Poznatky z monitoringu, laboratorního výzkumu a pilotních experimentů na české i saské straně Krušných hor využijeme k přípravě společné strategie pro správu a sanaci území ovlivněných historickou těžbou.