Odebírat newsletter 
Napište nám 
Dva intenzivní dny v památníku koncentračního tábora Flossenbürg
V rámci projektu „CZ-D-Dialog“ jsme strávily dva pracovní dny v památníku koncentračního tábora Flossenbürg. V centru pozornosti nebyla pouze historická reflexe tohoto místa, ale především odborný dialog s Jörgem Skriebeleitem, ředitelem památníku, a jeho týmem. Společně jsme diskutovaly o tom, jak může dnes v německo-českém kontextu fungovat práce s pamětí – v reálných školních podmínkách a s ohledem na mladou generaci, pro kterou je doba nacismu již dávno minulostí. Flossenbürg jako hlavní tábor s rozsáhlou sítí satelitních táborů – mezi nimiž byl i satelitní tábor v Rabštejnu – se nám znovu zviditelnil ve své struktuře a historickém významu. Zvláště jasně se ukázalo, jak úzce jsou historie obou míst propojeny a jak málo stačí pouze národní perspektiva. Památka na systém koncentračních táborů je vždy také evropským úkolem.
Vzdělávací práce v reálných školních podmínkách
Ústředním tématem byla omezená doba, kterou mají školy dnes k dispozici na přípravu obsahu návštěvy památníku. Učební plány jsou nabité, organizační procesy složité a často zbývá jen málo prostoru na to, aby se žáci mohli důkladně připravit na historický rozměr takového místa. Z toho vyplývá otázka, jak lze pedagogiku památníků navrhnout tak, aby zůstala přístupná i bez rozsáhlé přípravy – aniž by přitom ztratila na historické přesnosti.
Dialog mezi různými pedagogickými tradicemi
K tomu se přidávají různé pedagogické tradice a přístupy v německo-českém kontextu. Zatímco v Německu se vyvinula silně institucionalizovaná pedagogika památných míst s jasnými didaktickými pokyny, v Česku se vyvinuly částečně jiné přístupy k zpracování nacistických zločinů. Tyto rozdíly nejsou překážkami, ale výchozími body pro produktivní diskuse: Kolik kontextových znalostí je nezbytných? Jak silně by se měly zaměřit biografické přístupy? Jakou roli hrají emoce, jakou politické zařazení? Dialog o tom byl otevřený, kritický a charakterizovaný vzájemným respektem.
Zpřístupnit historii mladým lidem
Další zásadní výzva spojuje obě strany stejně: Jak zpřístupnit historii, která se odehrála před více než 80 lety, mladým lidem? Pro mnoho mladých lidí je nacismus vzdálenou epochou, která se v rodinných příbězích téměř nevyskytuje. Rozhovory s pamětníky, které byly dlouho důležitou součástí vzdělávací práce, jsou nyní možné jen v omezené míře. O to důležitější jsou nové formáty, které snižují historickou komplexnost, aniž by ji zjednodušovaly, a zviditelňují individuální osudy, aniž by je instrumentalizovaly.
Díky za otevřenost a intenzivní spolupráci
Návštěva Flossenbürgu nám ukázala, že trvalá práce s pamětí může být úspěšná pouze na základě výměny – mezi institucemi, mezi zeměmi a mezi pedagogickými kulturami. Projekt „CZ-D-Dialog“ se chápe přesně v tomto smyslu: jako platforma pro sbližování různých perspektiv, vzájemné učení se a vyvíjení společných odpovědí na aktuální výzvy historicko-politického vzdělávání a nakonec posilování společné evropské identity tím, že se zaměříme na to, co nás spojuje, nikoli rozděluje. Tyto dva dny proto nebyly jen ohlédnutím za historií, ale aktivním příspěvkem k otázce, jak na ni dnes a zítra zodpovědně vzpomínat.
Zvláštní poděkování patří památníku koncentračního tábora Flossenbürg a celému jeho týmu, který nám s mimořádnou otevřeností a velkým nasazením věnoval mnoho času – jak intenzivním odborným diskusím, tak osobním rozhovorům, které nám umožnily sblížit se nejen po obsahové, ale i po lidské stránce.
Galerie
