Pokračuje palynologický výzkum v laboratoři partnera projektu, Ústavu pro prehistorickou a protohistorickou archeologii a provinciální archeologii doby římské na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově

Prvním úkolem bylo získat vrtná jádra z vybraných rašelinišť v saské části Krušných hor. Provedli jsme zkušební vrty, abychom našli nejhlubší místo. V našem případě to byla naleziště v Schellerhau, malé Kranichsee a Georgenfelder Hochmoor. Dachnowského sondou byly odebrány půdní vzorky o délce 0,5 metru. Vzorky byly ochráněny před možnou kontaminací, převezeny do laboratoře a zmrazeny až do doby, než jsme je v laboratoři analyzovali.

Druhá část naší práce probíhá v současné době v laboratoři, a to pylová analýza. Ze vzorků jsme odebrali části o objemu 0,5-2 cm3. Ty jsme vložili do Erlenmeyerových baněk s 10 % kyselinou chlorovodíkovou (HCl) a přidali tablety Lycopodium, vše jsme nechali vzájemně reagovat. Tento proces byl urychlen třepáním. Následně jsme vzorky umístili na 20-30 minut do vroucí vody. Poté jsme vzorky odstředili destilovanou vodou je třikrát propláchli. Vodu jsme opět odstředili, přidali hydroxid draselný (KOH) a vzorky vrátili do vroucí vody. Po opětovném promytí a odstředění jsme přilili 100% ledová kyselina octová (CH3COOH) a nechali reagovat po dobu jedné hodiny. Kyselina se dekantovala a začala acetolýza. Během ní se smíchá anhydrid kyseliny octové (C4H6O3) a kyselina sírová (H2SO4) v poměru 9:1, přidá se do zkumavek se vzorky a vaří se. Tento proces probíhá tak, že dojde k odstranění celulózy a dalších polysacharidů. Poté se vzorky promyjí, dokud nejsou čiré a bez zápachu, dekantují se a přidá se glycerol.

Poslední částí je mikroskopická analýza pylu. Pyl se určí pod mikroskopem, vypočítá se jeho četnost a výsledky se interpretují. To umožňuje rekonstruovat klima, vegetaci, a tím i vliv člověka na přírodu.