Mnichovští odborníci na výzkum pylových zrn na cestách po ehrenfriedersdorfských vřesovištích

Pyl může být v neprodyšné rašelinové půdě uchován po tisíce let. Proto jsou všechny druhy pylu důležitým zdrojem pro výzkum a rekonstrukci krajiny různých období. To platí i pro důkaz důlní činnosti – zejména v pravěku. Jiných důkazů z této doby je k dispozici jen velmi málo. V rámci přeshraničního projektu "ArchaeoTin – Archeologie ve světovém dědictví-krajiny dobývání cínu" navštívil 21. března tým z Ústavu pravěké a raně dějinné a protořímské archeologie univerzity Ludwiga Maximiliána v Mnichově (LMU) rašeliniště Rotes Wasser a Hormersdorfer Hochmoor.

Cílem jejich návštěvy bylo zajistit z obou rašelinišť pomocí ruské vrtací sondy jádro vhodné k další analýze. Aby bylo možné získaný materiál využít, je nutné, aby měla rašelina určitou pevnost. To bylo na rašeliništi Rotes Wasser obtížné. Na základě půdy a vegetace vybrali mnichovští palynologové Dr. Michael Peters a Thilo Kappelmeyer v terénu místa pro první zkušební sondy. Zpočátku však byly vrstvy rašeliny na testovaných bodech příliš tenké a/nebo půda příliš vodnatá. V důsledku toho měli někteří účastníci brzy mokré nohy. Nakonec se podařilo najít vhodné místo. S jistým úsilím bylo možné sondu zavrtat do země a získat 50 cm dlouhé jádro s vrstvami rašeliny a sedimentů. Ihned po vyjmutí a do doby, než budou odebrané vzorky analyzovány v laboratoři, budou vrtná jádra vzduchotěsně zabalená do fólie a zamrazená.

Na druhém místě, v idylickém prostředí Hormersdorfer Hochmoor, se sehraný postup opakoval, tentokrát vedl k úspěchu rychleji. I zde bylo z bažinaté, sírou vonící půdy odebráno a zajištěno vrtné jádro s vrstvou rašeliny hlubokou asi 40 cm.

Z jednotlivých vrstev vrtného jádra budou nyní v laboratoři odebrány vzorky a pyl v nich obsažený se bude dále zkoumat, identifikovat a vědecky vyhodnocovat pomocí různých metod bio- a geochemické analýzy. V kombinaci s radiouhlíkovým datováním (C14) materiálu bude vytvořen pylový diagram. Složení pylu v určitých úsecích minulosti a jeho změny umožní rekonstrukci krajiny zkoumaných oblastí.

S využitím komplexu metod z oblasti přírodních věd a cílených montánních archeologických výzkumů se vedoucímu partnerovi projektu ArchaeoTin, Saskému zemskému úřadu pro archeologii, podařilo již v předchozím projektu ArchaeoMontan poprvé prokázat rýžování cínu v době bronzové u Schellerhau ve Východním Krušnohoří.

Od vzorků odebraných v ehrenfriedersdorfských vřesovištích si však vědci slibují něco jiného: již dřívější analýza pylových zrn z oblasti Rotes Wasser obsahovala spektrum pylu pocházejícího z doby vrcholného středověku až do 16. století a ukázala extrémní výkyvy s náznaky volné krajiny, odlesnění a mýcení, které ukazují na souvislost s těžbou. Vědecký pracovník Peters vysvětluje: "Považuji to za velmi zajímavé a rád bych tyto nálezy na dalším profilu analyzoval ve větším rozlišení, abychom získali srovnávací profil pro starší, pravěké vzorky, které zkoumáme v Krušnohoří více na jih. Protože zde v Ehrenfriedersdorfu vím s jistotou, že se zde těžilo, a mám k dispozici odpovídající pylová spektra. Analýza našich vzorků nám snad umožní vyvodit závěry o vývoji v dalších oblastech."