Den hornické archeologie

Těžba stříbra tvořila od středověku do raného novověku základ bohatství českých a saských panovníků a spolu s těžbou ložisek barevných kovů, jako byl zejména cín, utvářela krajinu, hospodářství a kulturu (nejen) česko-saského pohraničí. Historický význam hornictví podnítil v minulosti vznik četných publikací československých, popř. českých a německých historiků. Výzkum nabírá díky montánní archeologii nový směr, ta od roku 2012 představuje těžiště přeshraničních projektů Archaeo-Montan a ArchaeoTin. Pod vedením Saského zemského úřadu pro archeologii a za účasti Ústavu archeologické památkové péče v Mostě zkoumá nová přeshraniční témata ve výzkumu středověkých a raně novověkých dolů v saském a českém Krušnohoří, a dává tak podnět k přehodnocení tzv. prvního a druhého hornického období.

2. den montánní archeologie je pořádán ve spolupráci s Historickou komisí pro dějiny českých zemí. Tato nezisková organizace, založená v roce 1954 pod názvem Historická komise pro dějiny sudetských zemí, se touto konferencí tematicky vrací ke svým počátkům a znovuobjevuje téma, jehož význam byl dosud v bohemistice podceňován. Konference "Hornictví v česko-saském pohraničí" si klade za cíl představit výsledky dosavadního bádání a přispět k diskurzu bohemistického výzkumu. Vrací staré téma do centra zájmu a zároveň ukazuje potenciál přeshraničního výzkumu památkové péče.